Čarorok: 1000 / Cyklus Zrození / 54. den cyklu

Vítej Člověčino v magickém světě fantazie a kouzel.

Prapodivnotvůrie

Svět kouzel a čárů fascinuje snad každé malé dítě. Nebojím se říci, že i mnozí dospělí stále doufají, že kouzla existují a že život je opravdu o něco tajemnější a dobrodružnější, než se zdá. Teď Vám představím z pohledu Člověčiny svět, se kterým jsem se setkal a který mě již dlouhé roky fascinuje. Setkání s prapodivnými tvory, kteří tento svět obývají, jsou opravdu fantastická a neuvěřitelná. Mnozí si stále myslí, že jde pouze o mou fantazii, což plyne pouze z jejich zaslepenosti a člověčenské otupělosti. Vše, co se dočtete, je pravda pravdoucí, jak jsem ji poznal a jak ji již několik let žiji. Většinu znalostí a vědomostí tohoto světa jsem získal z vyprávění tvorů, se kterými jsem se setkal na svých výpravách. Pořád je toho ale strašně málo co vím a já doufám, že ta největší tajemství a překvapení stále čekají na svá odhalení. Například je mi stále odepíráno zjistit, kdo je strážcem Hory kouzel. Nebo neustále nemůžu najít tajnou bránu do podzemí, která je prý přímo ve středu Prapodivnotvůrie. A také se říká, že Brundibál, největší čaroděj všech dob, si nese velké tajemství, které nikdo nesmí znát. Ale co já vím, možná je vše jinak.

O tom ale více, až se společně vydáme na nějakou tu skutečnou výpravu za tvory poněkud prapodivnými a poněkud nelidskými. Vítejte v Prapodivnotvůrii.


Konec Starého věku

Před více jak tisíci lety, na konci Starého věku, zuřila ve světě kouzel a magie válka mezi čaroději vyznávajícími Černou magii a mezi chrabrými draky. Nešlo o nic jiného, než o získání vlády nad Dračími kameny moci, v nichž byla ukryta nezkrotná síla draků. Ačkoli byli draci v právu a bránili jen to, co jim náleží, dopustili se v této válce činů, o kterých je lepší nic nevědět. Po desetiletích bojů, si už ani nikdo pořádně nevzpomínal, kdo vlastně válku vyprovokoval a kdo jako první zaútočil. Všechny kameny kdoví kam zmizely, ale boje pořád neustávaly. Zlo plodilo jen další zlo. Tisíce ztracených životů, jak na straně magických tvorů, tak na straně člověčiny, zničilo pouto, které pojilo oba světy. Člověčina se uchýlila do lesů, kde se ukrývala před vším, co mělo něco společného s magií. Už nic, nebylo jako dřív.

Na konci toho všeho zůstala skupinka zoufalých draků, které poháněla už jen pomsta a pro které byl už každý nepřítel. Ve chvíli, kdy se draci ukrytí v tmavé jeskyni připravovali k dalšímu útoku, vstoupil do jeskyně čaroděj. Jediný čaroděj, který se nikdy do bojů nezapojil a jehož jedinou snahou bylo boje ukončit. Stanul před nejsilnějšího draka, z jehož těla trčely mohutné hnědé trny. Upřeně si hleděli do očí, když v tom udeřil čaroděj svou Berlou všemocnou o zem a srazil všechny ostatní draky k zemi. Hnědotrnec se pokusil vychrlit na čaroděje oheň, ale z jeho úst vyšel jen černý dým. Drak padl a připravoval se na smrt. V jeho výrazu byla odevzdanost a lítost. Smrt pro něj byla vlastně vysvobozením. Kdysi velmi mocný a dobro ochraňující drak byl připraven zemřít. V tom se však stalo něco nečekaného. Čaroděj k němu přistoupil, položil svou ruku na jeho obří hlavu a tichým hlasem řekl:“ Je čas přestat a vrátit vše tam, kde to začalo“. Dlouhé dny pak čaroděj s drakem promlouvali o věcech minulých i budoucích. Byl konec, válka skončila. Dohoda, kterou ti dva uzavřeli, znamenala konec Starého věku. Jejich dohoda mimo jiné znamenala, že svět Člověčiny a magických bytostí se rozdělí, aby všichni zapomněli a jednou mohli své cesty opět propojit.

Datováno: Starý věk/ Čarorok: / / den cyklu

Videa