Táborové legendy
Márvelův odkaz aneb tajemství Černé jeskyně
… konec cyklu Zrození, Čarorok 1000 … (léto, rok 2021 člověčenský)
Čaroděj Brundibál se naposledy ohlédl a zamával člověčině. Věděl, že je vidí naposledy, ale v jeho srdci byl klid. Musí se obětovat, aby zachránil magii. Člověčina, která tam ten večer byla, jen těžko chápala, že jiná cesta není. Smutně hleděli na to, jak mizí v temnotě Márvelovy hrobky. Jeho smrt znamenala život pro všechny ostatní. Několik chvil na to přinesli čaroděje zbaveného života a spálili jej v plamenech magického ohně. Tak, jak si to přál. Co se stalo ale mezi tím, co čaroděj naposledy zamával člověčině a tím, co jeho tělo zmizelo v plamenech magického ohně se moc neví. Říká se, že tím, kdo ho připravil o život, byl na jeho výslovné přání sám Márvel, nejobávanější tvor záhrobí. V tu noc, co se vše odehrálo, Márvel zmizel a nikdo ho od té chvíle neviděl. Dokonce ani čaroděj Brundibál, který se díky člověčině vrátil zpět mezi živé, netušil, kam mohl zmizet. Jako by se pod ním zem slehla.
… někdy na začátku cyklu Temnoty, Čarorok 1001 … (někdy na konci prosince člověčenského roku 2021)
Byl šílený a na pokraji zoufalství. Tušil, že je již velmi blízko, ale pořád mu něco unikalo. Jak najít něco, co může být kdekoli. Mnohokrát už myslel, že ji má na dosah, ale pořád nic. Zoufalství, nenávist, zloba v něm rostly čím dál víc. Když už nevěřil, že má naději, spatřil tvora, kterého rozhodně nečekal. Paní Smrti k němu přistoupila, skřehotavě se zachechtala a promluvila k němu. „Snad jsi nevěřil, hlupáku, že ti řekl čaroděj pravdu a prozradil ti způsob, jak ji najít. Vše, co ti řekl, byla lež. A asi nemáš ani tušení, že je zpátky. Poté, co jsi mu vzal život, jsem ho přivedla na jejich přání zpět. Jsi hlupák.“ Otočila se, skřehotavě se zachechtala a zmizela. V tu chvíli ucítil neskutečnou sílu a v místech, kde se ztratila, spatřil temný kamenný vchod, který tam ještě před malou chvílí rozhodně nebyl. Bez váhání vstoupil. Stál uprostřed velké černé jeskyně, uprostřed které na velkém kameni ležela černá kost a podivný pergamen. Přistoupil ke kameni a uchopil kost do svého pařátu. Ze všech stran se začaly ozývat podivné zvuky. Rozhlédl se kolem sebe a spatřil … Našel, co hledal. Zvedl kost nad svou kostěnou hlavu a mohutně zařval.
Přistoupil k pergamenu, otevřel jej a přečetl, co v něm stálo. „Tímto ti daruji to, co on ti slíbil. Tímto ti dávám moc, kterou jsi nikdy neměl. A chci za to jediné. Přiveď mi … „
Když dočetl slova Paní Smrti, věděl, co dělat. Ani na chvíli nezapochyboval.
